2.5. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)

Za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se pro účely zdravotního pojištění považují osoby, které mají příjmy uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a osoby s nimi spolupracující, na které jsou podle zákona o daních z příjmů rozdělovány příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Nezáleží na tom, zda se zde jedná o příjmy zdaňované běžnou sazbou daně na základě podaného daňového přiznání, nebo od daně z příjmů osvobozené, a nezáleží ani na skutečnosti, zda je činnost vykonávána soustavně.

Jako OSVČ vystupuje vůči zdravotnímu pojištění také pojištěnec, který nemá živnostenský list a provádí činnost na základě jiného povolení.

Pro účely zdravotního pojištění nejsou považovány za OSVČ osoby, které mají příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (autorský honorář) plynoucí ze zdrojů na území ČR zdaňované zvláštní sazbou daně za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč (do 31. 12. 2013 platil limit 7 000 Kč). Jedná se o:

  • osoby podnikající v zemědělství,
  • osoby provozující živnost,
  • osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů,
  • osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně,
  • společníky veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností,
  • osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,
  • osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, pokud není považována za zaměstnání a mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti,
  • spolupracující osoby OSVČ, pokud podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

2.5.1. Povinnosti OSVČ

Povinnosti, které je OSVČ povinna v oblasti zdravotního pojištění plnit, jsou dány zákonem č. 48/1997 Sb. a č. 592/1992 Sb.

  • Oznámení zahájení/ukončení výdělečné činnosti

Nejpozději do 8 dnů musí OSVČ ohlásit u své zdravotní pojišťovny zahájení, případně ukončení výdělečné činnosti. Za zahájení výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy OSVČ začne vykonávat činnost s cílem "mít příjem" (objednávky, fakturace, uzavření smlouvy o dílo, pohyby na účtu atd.). Za zahájení výdělečné činnosti se naopak nepovažuje pouhé získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti.

  • Další skutečnosti podléhající oznamovací povinnosti

OSVČ musí zdravotní pojišťovně oznámit jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo, své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, má-li ho přiděleno, číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh.

Tyto údaje musí OSVČ doložit.

Změní-li se dodatečně tyto údaje, musí OSVČ změny zdravotní pojišťovně do 8 dnů ohlásit.

  • Povinnost platit pojistné

OSVČ je povinna odvádět pojistné na zdravotní pojištění (viz kap. 2.5.2.). Pokud pojistné neuhradí ve stanovené lhůtě nebo ho uhradí v nesprávné výši, je povinna podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém pojistné nebo záloha na pojistné nebyly zaplaceny nebo byly zaplaceny v nižší částce.

  • Povinnost podat Přehled o příjmech a výdajích

OSVČ je povinna do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za předchozí zdaňovací období, předložit Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (Přehled OSVČ). Rovněž je povinna v případě, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, doložit příslušné zdravotní pojišťovně tuto skutečnost do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok,

Podle zákona č. 592/1992 Sb. je OSVČ dále povinna:

  • na vyžádání zdravotní pojišťovny předložit účetní doklady, které jsou potřebné pro provedení kontroly odvodu pojistného,
  • pro hlášení údajů stanovených zákonem o pojistném používat tiskopisy, které jsou vydávány VZP ČR,
  • v případě změny zdravotní pojišťovny předložit příslušnému pracovišti VZP doklad o výši záloh vypočtených z vyměřovacího základu.

Za nesplnění oznamovací povinnosti (neoznámení zahájení, případně ukončení výdělečné činnosti) může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 10 000 Kč, v případě opakovaného nesplnění až do výše 20 000 Kč.

Za nepředložení dokladů ke kontrole, případně za nepředložení Přehledu OSVČ ve stanovené lhůtě může zdravotní pojišťovna uložit pokutu do výše 50 000 Kč za každé jednotlivé neplnění.

2.5.2. Platba pojistného OSVČ

OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % ze svého vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 50 % jejího příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Minimální vyměřovací základ OSVČ je zákonem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění stanoven jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Je-li dosažený vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nižší než minimální vyměřovací základ, je tato OSVČ povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Povinnost dodržet minimální vyměřovací základ se vztahuje jak na celkové pojistné za daný kalendářní rok, tak na měsíčně placené zálohy.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu samostatně výdělečně činnou:

  • která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
  • za kterou je plátcem pojistného stát,
  • s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
  • která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
  • která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, takže mohou platit i méně, než je stanovené minimum.

OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění formou záloh na pojistné a doplatku pojistného.

Jako záloha se platí každý měsíc částka vypočítaná v Přehledu OSVČ za uplynulý kalendářní rok.

Zálohy na pojistné jsou splatné od prvého dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

Zálohy není povinna platit OSVČ, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. Pojistné zaplatí až po podání Přehledu OSVČ za uplynulý kalendářní rok.

Pokud je za osobu, která zahajuje samostatnou výdělečnou činnost, zároveň plátcem pojistného stát, není tato osoba povinna platit zálohy v prvním kalendářním roce této činnosti a pojistné zaplatí až po podání Přehledu OSVČ za uplynulý kalendářní rok. Zálohy pro každý další kalendářní rok budou stanoveny na základě podaného Přehledu OSVČ. Přihlíží se k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost v předchozím roce vykonávána alespoň po část tohoto měsíce.

Po podání Přehledu OSVČ se platí nově vypočítaná částka záloh.

Nově vypočtené zálohy se poprvé platí za měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled OSVČ, a platí se ve stejné výši za všechny další měsíce, až do podání Přehledu v následujícím roce.

Dojde-li v průběhu období k navýšení všeobecného vyměřovacího základu stanoveného pro účely důchodového pojištění (zpravidla od 1. 1. kalendářního roku), změní se i minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Proto je OSVČ, která hradí zálohy na pojistné v minimální výši, povinna ihned po nabytí účinnosti změny všeobecného vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává minimální vyměřovací základ, hradit zálohy v nově stanovené minimální výši. Totéž platí v případě, že podle svých příjmů v předchozím roce hradí zálohy nižší, než je nově stanovené minimum.

Doplatek pojistného je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled OSVČ za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

Pokud je na základě Přehledu OSVČ zjištěno, že úhrn záloh na pojistné zaplacených za období, za které se přehled předkládá, je vyšší než pojistné vypočtené z dosaženého příjmu, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila nebo kdy plátce o vrácení přeplatku požádal, pokud ovšem nemá plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně jiný splatný závazek. Za žádost o vrácení přeplatku se považuje samotné podání přehledu, vyplývá-li z něho přeplatek pojistného.

Zálohy na pojistné, doplatky pojistného i případné penále se poukazují na bankovní účty, určené příslušnou zdravotní pojišťovnou.

Pokud byla OSVČ během roku pojištěna u několika zdravotních pojišťoven (změnila zdravotní pojišťovnu), musí odvést těmto pojišťovnám poměrnou část pojistného, podle doby pojištění u každé pojišťovny.

Pojistné, zálohy, penále, pokuty a nedoplatky se platí v české měně, a to jedním z těchto způsobů:

  1. na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb (tj. banky),
  2. vyplacením v hotovosti na pobočce zaměstnanci zdravotní pojišťovny pověřenému přijímat pojistné.

2.5.3. Nemoc u OSVČ

Za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, nemusí platit zálohy na pojistné. Tuto skutečnost je ale třeba pojišťovně oznámit (nelze jen přestat platit zálohy).

Na snížení minimálního vyměřovacího základu při ročním vyúčtování má OSVČ však nárok pouze v případech, kdy byla po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské. Při odevzdání Přehledu OSVČ je třeba doložit tuto skutečnost potvrzením OSSZ.

V opačném případě, kdy byla sice OSVČ uznána práce neschopnou, avšak nepobírala nemocenské, má povinnost dodržet minimální vyměřovací základ i v době nemoci.

2.5.4. Přehled o příjmech a výdajích OSVČ

OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, vyplněný formulář přehledu o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a o pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.

Pokud OSVČ zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Tuto povinnost je možno splnit např. předložením kopie plné moci, kterou OSVČ zmocňují daňového poradce ke zpracování daňového přiznání a předkládají ji na finanční úřad.

Osoby, které nemají povinnost podávat daňové přiznání, podávají Přehled OSVČ do 8. dubna následujícího roku.

Změní-li se dodatečně údaje uvedené ve výše uvedeném přehledu, např. proto, že k daňovému přiznání byly podávány změny, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném zdaňovacím období pojištěna, a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla.

Pokračování

Další odstavce kapitoly 2 - Plátci pojistného:

Další kapitoly: