2.3. Plátce pojistného – stát

Stát je plátcem pojistného za osoby uvedené v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Za tyto osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem. Jedná se o dále uvedené osoby:

A, B – Nezaopatřené dítě

Za nezaopatřené dítě se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, považuje dítě do ukončení povinné školní docházky, a poté do 26. roku věku, jestliže

  1. se soustavně připravuje na budoucí povolání,
  2. se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc,
  3. je neschopno z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení (§ 8 zákona č. 582/1991 Sb.).

Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední a vysoké škole se považuje:

  • studium na středních školách, konzervatořích a vyšších odborných školách, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení, a na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti v České republice (s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci),
  • studium na vysokých školách v programu, tj. bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu, bez ohledu na formu studia (prezenční, distanční nebo jejich kombinaci) a bez ohledu na to, zda je student v době takového studia výdělečně činný,
  • teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
  • studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice (kontakty najdete zde pro SŠ a zde pro VŠ),
  • studium v České republice, které se uskutečňuje v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium (vzdělávací instituce a osoby poskytující jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou, jsou uvedeny v seznamu, který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a který je zveřejněn na jeho internetových stránkách),
  • studium uskutečňované podle zahraničních SŠ vzdělávacích programů institucemi v ČR, pokud je sídlo této instituce v EU dle právních předpisů EU a je v této instituci MŠMT povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona, nebo je instituce zřízena při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích státu v ČR, pokud jsou splněny podmínky dané zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
  • příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let,
  • vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů.

V době přerušení studia na středních a vysokých školách se nejedná o soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání a v této době nelze uznat dítě za nezaopatřené. Výjimkou je případ, kdy k přerušení studia dojde z důvodu nemoci nebo pro úraz a dítě nebo jeho zákonný zástupce předloží příslušnému pracovišti VZP potvrzení ošetřujícího lékaře, že dítě v průběhu této nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat. Dalším potvrzením ošetřujícího lékaře je pak nutno doložit, do kdy nemoc nebo léčení úrazu znemožňovaly studium, a pouze do tohoto data je dítě považováno za nezaopatřené.

Za soustavnou přípravu na SŠ se považuje také:

  1. doba školních prázdnin mezi jednotlivými ročníky, pokud nedojde k přerušení studia,
  2. doba od května nebo června do konce období školního vyučování ve školním roce po úspěšně složené závěrečné/maturitní zkoušce či absolutoriu (do 30. 6.),
  3. doba školních prázdnin (do 31. 8.) bezprostředně navazující na skončení studia nebo na dobu po úspěšně složených zkouškách (závěrečná/maturitní zkouška, absolutorium); platí také, pokračuje-li ve stejném kalendářním roce na VŠ.

Dobu školních prázdnin nelze považovat za soustavnou přípravu na SŠ, jestliže:

  1. dítě vykonává celý kalendářní měsíc SVČ
  2. má dítě celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
  3. výdělečná činnost a nárok na podporu v nezaměstnanosti či podpora při rekvalifikaci na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,
  4. poslední ročník probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.

Skutečnosti uvedené pod písm. a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem VŠ v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na budoucí povolání na SŠ.

Za soustavnou přípravu na VŠ se považuje také:

  1. doba od skončení studia na SŠ do dne, kdy se dítě stalo studentem VŠ, jestliže pokračuje bez přerušení ve studiu,
  2. kalendářní měsíc, ve kterém dítě řádně ukončilo studium na VŠ a následující kalendářní měsíc, pokud není po celý kalendářní měsíc výdělečně činné ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci,
  3. doba od ukončení studia do dne, kdy se dítě stalo studentem stejné nebo jiné VŠ, pokud na sebe tato studia bezprostředně navazují, nejdéle však doba 3 celých kalendářních měsíců od ukončení studia (tzn. jakékoli ukončení studia, i „neřádné“).

Za soustavnou přípravu na VŠ se též považuje doba přerušení studia, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená. Nárok na zařazení do státní kategorie „B“ má tak rodič, který není příjemcem rodičovského příspěvku a přerušil z důvodu narození dítěte studium na VŠ. Tito pojištěnci jsou i v době přerušení studia evidováni jako nezaopatřené děti, a to na základě předložení potvrzení školy o přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím a následného doložení rodného listu dítěte.

Dítě je též nezaopatřené při ukončení VŠ, kdy je poslední státní zkouška vykonána dodatečně v náhradním termínu (např. z důvodu, že první byla neúspěšná nebo se na ni student nemohl ze zdravotních důvodů dostavit). Pokud student po neúspěšné zkoušce studium přeruší a stane se opět studentem až před opakováním této zkoušky, končí přerušením studia nezaopatřenost (pokud není studentem jiné školy).

Dítě, které úspěšně ukončí poslední semestr studia před státní závěrečnou zkouškou, kterou ale vykonává s odstupem času (např. za rok) může, ale nemusí na dobu mezi posledním semestrem a výkonem závěrečné zkoušky své studium přerušit. V případě přerušení je nezaopatřeným do dne přerušení studia a poté opět s obnovením studia (splňuje-li stále podmínku věku do 26 let).

Podmínkou však je, že dítě pokračuje v dalším studiu bezprostředně, tj. bez jakéhokoliv přerušení.

Pokud na období po ukončení studia bezprostředně nenavazuje další studium, považuje se za soustavnou přípravu na budoucí povolání ještě:

  • doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo absolutoria na SŠ v květnu nebo červnu do konce období školního vyučování školního roku, tj. do 30. 6. příslušného roku, bez ohledu na skutečnost, je-li dítě v té době výdělečně činné, a doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na toto období nebo na skončení studia (poslední prázdniny), pokud dítě nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
  • kalendářní měsíc, v němž dítě řádně ukončilo studium na VŠ (bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činné), a dále následující kalendářní měsíc, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Koná-li se absolutorium na vyšší odborné škole v měsíci květnu nebo červnu, platí stejná úprava jako při konání maturitní zkoušky. Pokud se koná absolutorium v lednu nebo v září, je dítě nezaopatřeným dítětem pouze do dne úspěšného vykonání absolutoria.

Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně maturitní zkoušku, závěrečnou zkoušku nebo absolutorium a byla mu povolena opravná zkouška, odklad zkoušky či její opakování, je nezaopatřeným dítětem i po dobu školních prázdnin, pokud nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Pokud by žák bez přerušení pokračoval v dalším studiu, bude nezaopatřeným dítětem až do dne, kdy se stane studentem vysoké školy bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činný.

Pokud dítě na střední škole (učilišti) nedokončí výuku ve školním roce, např. z důvodu vyloučení ze studia nebo zanechání studia, je nezaopatřeným dítětem pouze do dne ukončení studia.

C – Poživatel důchodu

Za poživatele důchodu je pro účely zdravotního pojištění považována osoba, které byl přiznán důchod:

  • do 31. 12. 1992 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky,
  • po 31. 12. 1992 podle předpisů České republiky nebo podle předpisů Slovenské republiky, pokud byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem na území společného státu.

V obou případech jde o důchody podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:

  • starobní,
  • invalidní,
  • vdovský, vdovecký,
  • sirotčí (může být přiznán jen nezaopatřenému dítěti).

Za poživatele důchodu je pro účely zdravotního pojištění považována osoba i v měsících, kdy jí výplata důchodu nenáleží. Nárok na platbu pojistného státem podle zákona č. 48/1997 Sb. má tedy poživatel důchodu od doby přiznání důchodu až do doby, kdy je mu rozhodnutím důchod odejmut. Tedy i v měsících, kdy je důchod přiznán, ale není vyplácen.

D – Osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu (platí od 1. 1. 2018)

Osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia. Studenti nesmí ovšem zároveň být osobami samostatně výdělečně činnými nebo zaměstnanci (včetně DPP a DPČ). Za dobu uvedeného studia se pro účely vyplacení zdravotního pojištění považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně nárok na zařazení do této kategorie státních pojištěnců má pojištěnec sám.

E – Příjemce rodičovského příspěvku

Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a pobírá rodičovský příspěvek podle § 30 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

E – Žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené (podle zákoníku práce), případně osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství

  • žena na mateřské dovolené,
  • osoba na rodičovské dovolené,
  • osoba pobírající peněžitou pomoc v mateřství.

G – Uchazeč o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání

Uchazeč o zaměstnání po dobu, po kterou je v evidenci úřadu práce. Do této kategorie nepatří pojištěnec, který není v evidenci úřadu práce, tj. ten, který o evidenci nepožádal, nebo do této evidence nebyl přijat, případně byl z této evidence vyřazen. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční výdělek/odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

H – Osoba pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s ní společně posuzované (platí od 1. 1. 2007)

Podmínkou je, že tyto osoby nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního, plného invalidního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě.

I – Osoba, která je závislá na péči jiné osoby, a osoba pečující (platí od 1. 1. 2007)

Jedná se o osoby:

  • závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
  • pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III nebo stupni IV,
  • pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) (platí od 1. 1. 2008).

K – Osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení

Za účastníka veřejného zdravotního pojištění v ČR, který je ve výkonu zabezpečovací detence, ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo v ústavním ochranném léčení, platí zdravotní pojištění stát. Pokud je osoba zařazena k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě a jedná se pro účely zdravotního pojištění o zaměstnání, platí pojistné stát i zaměstnavatel (věznice).

L – Osoba celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Do této kategorie může být osoba zařazena jen tehdy, pokud nemá příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.

Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud:

  • jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, a
  • dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo
  • dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, nebo
  • dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy.

Do této kategorie se může zařadit pouze jedna osoba, a to otec, matka, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

M – Příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění. Při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození (platí od 1. 1. 2013)

N – Osoba, která je invalidní ve třetím stupni nebo dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, která však nesplňuje podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu (nemá odpracovány předepsané roky)

Do této kategorie může být osoba zařazena jen tehdy, když nemá příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívá žádný důchod z ciziny nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy.

Do této kategorie nemůže být zařazena osoba, která splňuje všechny podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu, která však o něj nepožádala.

O – Osoba s trvalým pobytem na území ČR, která není plátcem pojistného jako zaměstnanec ani jako OSVČ a je příjemcem dávek nemocenského pojištění

Jde o takové osoby s trvalým pobytem na území ČR, které nemají příjmy ze žádného zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti ani za ně neplatí pojistné stát z jiného důvodu (tzn., že bez dávek nemocenského pojištění by byly OBZP) a po ukončení zaměstnání pobírají dávky nemocenského pojištění zaměstnanců, protože onemocněly ještě v průběhu zaměstnání nebo v ochranné lhůtě po ukončení zaměstnání.

T – Osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu

Podmínkou je, že dobrovolnická služba je vykonávána na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu. Dobrovolník nesmí být plátcem pojistného jako zaměstnanec ani jako OSVČ a ani za něj nesmí být plátcem pojistného stát z jiného důvodu.

U – Mladistvý umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy

Do této kategorie patří mladiství umístění ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, kteří nemají nárok na zařazení mezi nezaopatřené děti. Obecně platí, že mladiství jsou osoby mladší 18 let. Podle trestního zákoníku však může soud v zájmu chovance prodloužit ochrannou výchovu až do 19 let. To znamená, že stát by měl být plátcem pojistného i za tyto mladistvé, kteří dovršili 18 let, a to maximálně do 19 let, pokud o tom rozhodl soud.

V – Cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany

Podle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

V – Žadatel o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území ČR a cizinec, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu a jeho dítě narozené na území ČR

Podmínkou je, že nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti (platí od 1. 9. 2006).

W – Manželé nebo registrovaní partneři státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby se souhlasem této organizační složky státu

Podmínkou je, že nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby. Při oznámení vzniku nároku na zařazení do této kategorie by měl pojištěnec předložit souhlas vysílající organizace, ze kterého bude patrné datum, od kterého souhlas s doprovodem manžela/ky uděluje. Datum, do kdy platil souhlas vysílající organizace, je pojištěnec povinen doložit při oznámení zániku nároku na zařazení do této kategorie. (Platí od 1. 1. 2015)

Mají-li osoby uvedené pod písmeny A až K a pod písmenem M příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.

Osoby uvedené pod písmeny N až W a pod písmenem L neplatí samy pojistné. Pojistné platí pouze stát.

Pokračování

Další odstavce kapitoly 2 - Plátci pojistného:

Další kapitoly: