Na screeningovou mamografii ženu odesílá registrující všeobecný praktický lékař nebo registrující gynekolog, a to v souladu s vyhláškou č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách.

Seznam smluvních poskytovatelů zdravotních služeb oprávněných k provádění mamografického screeningu je zveřejněn na www.vzp.cz/mamograf.

Podmínkou úhrady screeningové mamografie z prostředků veřejného zdravotního pojištění, včetně případných doplňujících vyšetření, je:

1. provádění vyšetření ve screeningovém centru
2. indikace registrujícím gynekologem nebo registrujícím všeobecným praktickým lékařem
3. věk nad 45 let a dvouroční interval nebo
4. vyšetření žen s velmi vysokým rizikem na základě dispenzarizace (sekundární prevence).

Screeningovou mamografii lze provést ve screeningovém centru také na vlastní žádost pacientky, a to od 40. roku věku, přičemž interval by neměl být kratší než 1 rok. Při preventivním vyšetření ženy mladší než 40 let věku se provádí ultrasonografie. Vyšetření na vlastní žádost nejsou hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění a vhodnost provedení a indikace vyšetření určuje radiolog screeningového centra.

Pro zvýšení efektivity mamografického screeningu je nezbytné provádět nezávislé hodnocení snímků druhým radiologem (druhé čtení).

Doplňující vyšetření jsou z důvodu nutnosti sledování změn obrazu v čase, radiační ochrany a v rámci zabezpečení komplexní diagnostiky prováděna rovněž ve screeningových centrech.

Výkony screeningové mamografie

Mamografická screeningová vyšetření se pojišťovně vykazují v souladu s vyhláškou MZ ČR č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, platnými kódy výkonů:

89223 – Screeningová mamografie digitální (obě strany, každá ve dvou projekcích)
Vyhledávací mamografické vyšetření asymptomatických žen v rámci screeningu s použitím digitální technologie.

89225 – Doplňující mamografie ke screeningové mamografii digitální

Doplnění screeningové digitální mamografie dalšími snímky při nejednoznačném nálezu.

89314 – Perkutánní punkce nebo biopsie prsu řízená rdg metodou (MR nebo UZ)
Invazivní diagnostický výkon na prsu řízený ultrasonografií nebo mamografií, související výkony přičti. Doplněk ke screeningové mamografii do 6 měsíců po provedení screeningové mamografie.

89510 – UZ prsů jako doplněk screeningové mamografie (včetně spádových uzlin)
UZ prsů v návaznosti na screeningovou mamografii při nejednoznačném či pozitivním nálezu, nejpozději do 6 měsíců po provedení mamografie, zahrnuje i vyšetření axil, v případě podezření na dg. C50 i nadklíčkových uzlin. Vykazuje se i u perkutánní punkce nebo biopsie řízené UZ.

89814 – Druhé čtení mamografických snímků ve screeningu
Nezávislé hodnocení snímku druhým lékařem v mamografickém screeningu ke zvýšení záchytu zhoubných novotvarů, není obsahem vyšetření screeningové mamografie.

Vykazování u žen v dispenzární péči

Pro vykazování vyhledávacího mamografického vyšetření pro ženy v dispenzární péči je určen výkon:

89178 – Screeningová mamografie – v dispenzární péči (obě strany, každá ve dvou projekcích)

Výkon se provádí u asymptomatických žen:

1. se zárodečnou mutací genů, spojenou s vysokým rizikem vzniku karcinomu prsu
2. s hereditární predispozicí ke vzniku karcinomu prsu bez prokázání genové mutace s kumulativním rizikem vyšším než 20 % (dle genetického vyšetření)
3. s histologickým nálezem atypické hyperplazie nebo lobulárního in situ karcinomu
4. s prodělanou radioterapií na oblast hrudníku do 18 let věku.

Provedení screeningové mamografie v dispenzární péči ve výše uvedených indikovaných skupinách není omezeno věkem (lze ho provádět i u žen mladších 45 let). Vyšetření lze provádět pouze v akreditovaných mamografických pracovištích na základě doporučení dispenzarizujícího lékaře (obvykle onkolog, chirurg, registrující všeobecný praktický lékař nebo registrující gynekolog).

Vyšetření žen v dispenzární péči z důvodu prodělané léčby pro karcinom prsu se vykazuje kódem 89180 – Diagnostická digitální mamografie nebo duktografie.

JUDr. Lenka Havlasová
ředitelka Odboru smluvní politiky

vydáno v lednu 2020