Vyměřovací základ a výpočet pojistného

• Vyměřovací základ

  Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Až na výjimky, jako je třeba odstupné.

• Výpočet pojistného

  Částku pojistného stanoví zaměstnavatel tak, že z vyměřovacího základu každého zaměstnance vypočte 13,5 % a výsledek zaokrouhlí na celou korunu směrem nahoru.

• Jaký je minimální vyměřovací základ?

  Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je stanovená minimální mzda – od 1. 1. 2024 je minimální mzda 18 900 Kč a minimální pojistné 2 552 Kč.

• Pro koho neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ?

  Míň může platit např. zaměstnanec, za které zároveň platí pojistné stát, nebo je zároveň OSVČ a jako OSVČ platí z minimálního vyměřovacího základu.

• Kdy se minimální vyměřovací základ snižuje?

  Snižuje se na poměrnou část, pokud zaměstnání netrvalo po celý měsíc nebo byl zaměstnanec nemocen apod.

• Kdy se provádí doplatek do minimálního vyměřovacího základu?

  Pokud je zaměstnanec povinen dodržet minimální vyměřovací základ, musí za něj být odvedeno pojistné alespoň ve výši minima, i když je jeho příjem nižší.

• Jaký je maximální vyměřovací základ?

  Žádný, byl zrušen.

• Jaký je vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného i stát?

  Minimální vyměřovací základ musí být dodržen pouze v té části měsíce, kdy zaměstnanec nebyl v kategorii, za kterou platí pojistné i stát.

• Odpočet

  Odpočty se provádějí jen u osob, kterým je přiznán invalidní důchod a jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením.

• Čerpání pracovního volna

  Pojistné musí být odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, s výjimkou osob, pro které minimální vyměřovací základ neplatí.