V některých případech výše zálohy na pojistné nezůstává až do podání dalšího přehledu o výši daňového základu stejná. Mohou totiž nastat skutečnosti, pro které musí OSVČ i v průběhu tohoto období výši zálohy na pojistné změnit:

• Vliv změny všeobecného vyměřovacího základu

Při výpočtu minimálního vyměřovacího základu se vychází ze všeobecného vyměřovacího základu stanoveného pro účely důchodového pojištění. Tento všeobecný vyměřovací základ se mění na základě nařízení vlády (vyhlášky). Dojde-li tedy v průběhu období (zpravidla od 1. 1. kalendářního roku) k jeho navýšení, změní se i minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného. Pokud OSVČ hradí zálohy na pojistné v minimální výši nebo nižší, než je nově stanovené minimum, je povinna po nabytí účinnosti změny všeobecného vyměřovacího základu hradit zálohy v nově stanovené minimální výši.

• Povinnost dodržet minimální vyměřovací základ

Skončí-li důvody, pro které OSVČ nebyla povinna dodržet minimum, a záloha na pojistné vypočtená z dosaženého daňového základu byla nižší, než je zákonem stanovené minimum, musí taková osoba hradit od daného měsíce zálohy v zákonem stanovené minimální výši (např. OSVČ, která zároveň studovala, ukončí studium na škole k 20. listopadu a tím přestane být nezaopatřeným dítětem – od listopadové platby, splatné do 8. prosince, musí hradit zálohy ve stanovené minimální výši).

Naopak, stane-li se OSVČ v průběhu období osobou, která není povinna dodržet minimální vyměřovací základ (např. stane se poživatelem důchodu), může od měsíce, kdy nová skutečnost trvala celý kalendářní měsíc, hradit zálohu na pojistné podle skutečné výše daňového základu.

Takové změny je třeba zdravotní pojišťovně nahlásit.

• Zaměstnání

Pokud OSVČ ukončí zaměstnání, které bylo hlavním zdrojem příjmu, a nadále vykonává jen samostatnou výdělečnou činnost nebo se příjem z této činnosti stane jejím hlavním zdrojem příjmu, je povinna začít hradit zálohy na pojistné.

V opačném případě, tedy když se OSVČ stane zaměstnancem a hlavním zdrojem příjmu je příjem z tohoto zaměstnání, není povinna hradit zálohy na pojistné. Pojistné uhradí až na základě skutečně dosažených příjmů po podání přehledu o výši daňového základu za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

• Nemoc

OSVČ není povinna hradit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa. Tuto skutečnost je ale třeba pojišťovně oznámit (ne jen přestat platit zálohy).