Existuje celkem pět různých virů žloutenky (A, B, C, D a E). V současnosti je možné očkování proti žloutence typu A a B nebo kombinovanou vakcínou proti oběma typům infekční žloutenky A/B. Pro ostatní typy žloutenky (C, D a E) vakcína zatím neexistuje. Z veřejného zdravotního pojištění je plně hrazeno očkování proti žloutence typu B dětem. Očkování proti žloutence typu B, případně typu A je pak hrazeno stanoveným rizikovým skupinám dospělých. Ostatní pojištěnci mohou na očkování proti žloutence čerpat příspěvek z fondu prevence VZP.

Očkování proti žloutence neboli také hepatitidě typu B je součástí povinného očkovacího kalendáře u dětí. Je součástí hexavakcíny, která chrání proti šesti závažným onemocněním: záškrtu, tetanu, dávivému kašli, přenosné dětské obrně, invazivnímu onemocnění vyvolanému bakterií Haemophilus influenzae typu B a virové hepatitidě B. Očkování je zahájeno od 9. týdne po narození a očkovací schéma zahrnuje tři dávky, které poskytují ochranu na přibližně 15 let od očkování. Ve výjimečných případech, kdy je matka rodička HBsAg pozitivní, je novorozenec očkován vakcínou proti hepatitidě B do 24 hodin po narození. V případech, kdy u dítěte nebylo provedeno základní očkování hexavakcínou nebo bylo provedeno pouze částečné, lze v rámci pravidelného očkování dítě doočkovat proti hepatitidě B, a to až do věku 18 let. U dospělých jsou v rámci pravidelného očkování hrazeny čtyři dávky vakcíny proti hepatitidě B fyzickým osobám, které mají být zařazeny do pravidelných dialyzačních programů.

V následujících případech je z veřejného zdravotního pojištění hrazena aplikace očkovací látky proti žloutence typu A nebo B, samotná očkovací látka je hrazena přímo Ministerstvem zdravotnictví ČR:

• zdravotníkům a členům integrovaného záchranného systému,
• studentům lékařských fakult, zdravotnických škol, účastníkům rekvalifikačních kurzů ošetřování v sociálních službách,
• osobám, které přišly do rizikového kontaktu s nakaženým (poranění rizikovým předmětem např. injekční jehlou),
• klientům domovů pro osoby se zdravotním postižením nebo domovů se zvláštním režimem.

Kdo může čerpat příspěvek na očkování proti žloutence?

Příspěvek z fondu prevence ve výši až 1 000 Kč mohou čerpat děti do dovršení 18 let věku, které nemají hrazeno z veřejného zdravotního pojištění očkování proti virové hepatitidě typu A. Očkování se doporučuje zejména v předškolním věku.

Příspěvek ve výši 500 Kč na očkování proti virové hepatitidě typu A či B (včetně kombinované A/B) mohou u VZP čerpat dospělí, kteří spadají mimo rizikové skupiny a uhradí si vakcínu a její podání sami.

Kde se lze nechat očkovat?

Proti žloutence typu A a B, případně kombinaci A/B se lze účinně chránit očkováním, které je možné absolvovat u ošetřujícího lékaře nebo v očkovacím centru.

Jak se žloutenka přenáší?

Hepatitida A se přenáší velmi snadno, například prostřednictvím špatně umytých potravin nebo nedostatečným umytím rukou. Hepatitida B se přenáší kontaktem s krví nebo jinými tělesnými tekutinami infikované osoby, zatímco hepatitida C se přenáší kontaktem vlastní krve s krví nakaženou, nejčastěji se jí nakazí nitrožilní uživatelé drog. Hepatitida typu D se pak přenáší kontaktem s infikovanou krví a vyskytuje se pouze u osob, které již byly nakaženy virem hepatitidy B. Hepatitida E se u nás nejčastěji přenáší konzumací nedostatečně tepelně upravených potravin.

V případě hepatitidy typu B může toto virové onemocnění způsobit i vážné a život ohrožující komplikace, jako je cirhóza (ztvrdnutí jater) a rakovina jater. Při méně závažných komplikacích vyřadí nákaza člověka z aktivního života i na několik měsíců, nemocný musí držet dietu a vyhnout se fyzické zátěži. Důležité je také zamezení kontaktu s krví a tělesnými sekrety infikovaných osob. Mezi tyto rizikové situace patří například intimní kontakt s nakaženou osobou, nechráněný pohlavní styk, sdílení jehel, stříkaček a roztoků mezi drogově závislými, ale i společné používání hygienických potřeb.