V době neplaceného volna zaměstnanci nevzniká nárok na mzdu/plat. Za každého zaměstnance však musí být v kalendářním měsíci odvedeno zdravotní pojištění alespoň v minimální výši (= minimální vyměřovací základ), které činí 13,5 % z minimální mzdy. Zaměstnanec odvádí 4,5 % a zaměstnavatel odvádí 9 % z hrubé mzdy. Od 1. 1. 2024 je minimální mzda 18 900 Kč a minimální pojistné 2 552 Kč. Zdravotní pojištění každý měsíc za zaměstnance odvádí na účet zdravotní pojišťovny zaměstnavatel.

Neplacené volno – v délce několika dnů

Dodržena minimální výše zdravotního pojištění

Pokud hrubá mzda v měsíci, kdy zaměstnanec čerpá neplacené volno, je vyšší než minimální mzda, nemá neplacené volno žádný vliv na odvod zdravotního pojištění. Výše zdravotního pojištění je stanovena dle skutečně odpracovaných dnů.

Nižší než minimální výše zdravotního pojištění

Pokud je hrubá mzda za skutečně odpracované dny nižší než minimální mzda, tzn. minimální vyměřovací základ není dodržen, neplacené volno má vliv na odvod zdravotního pojištění.

V takovém případě musí být při výpočtu zdravotního pojištění proveden tzv. dopočet, aby byl dodržen minimální vyměřovací základ.

Neplacené volno – v délce měsíc a delší

Jestliže zaměstnanec čerpá neplacené volno po dobu celého kalendářního měsíce, musí platit zdravotní pojištění plně sám – tzn. v roce 2024 je výše minimálního pojistného 2 552 Kč. Po dobu neplaceného volna je pojištěnec nadále zaměstnancem a zdravotní pojištění za něj hradí zaměstnavatel. Jakým způsobem zaměstnanec danou částku zaměstnavateli uhradí je na dohodě mezi oběma stranami.

Existují výjimky v dodržení minimálního vyměřovacího základu?

Minimální vyměřovací základ nemusí dodržet zaměstnanec, který je:

• současně zařazen do státní kategorie – např. invalidní a starobní důchodce, student (do 26 let)
• zároveň OSVČ a jako OSVČ odvádí měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem u takového zaměstnance je pak jeho skutečný příjem.