Takový postup je postižitelný, jednalo by se o nezákonné jednání. Zdravotní pojišťovna by takto poskytnutou péči lékaři neuhradila a zdravotnické zařízení by částku muselo vymáhat po dotyčném pacientovi. Pokud by pojišťovna zjistila až zpětně, že pacient nebyl v době ošetření jejím pojištěncem, vymáhala by již zaplacenou částku po něm, nebo po jeho nové pojišťovně (např. u přeregistrace, kdy klient přešel k jiné pojišťovně, ale u lékaře by stále ještě používal kartičku VZP).

V případě změny zdravotní pojišťovny má pojištěnec povinnost vrátit průkaz pojištěnce své zdravotní pojišťovně do osmi dnů. Tato povinnost platí také v následujících případech:

• dlouhodobý pobyt v zahraničí
• výdělečný pobyt v EU, kdy se pojištěnec dočasně odhlásí z tuzemského systému,
• zánik zdravotního pojištění v důsledku ukončení trvalého pobytu na území ČR (účastníky systému veřejného zdravotního pojištění jsou všichni lidé s trvalým pobytem v ČR bez ohledu na státní občanství)
• osoba ze zemí mimo EU bez trvalého pobytu na území ČR zde přestala být zaměstnancem (zaměstnání zakládá účast na veřejném zdravotním pojištění).

Zdravotní pojišťovna může (vedle uplatnění nároku na úhradu zaplacené péče) uložit pokutu až do výše 5 000 Kč pojištěnci, který se při poskytování zdravotní péče prokázal jejím průkazem pojištěnce, přestože v té době jejím pojištěncem nebyl. Tuto pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti. Nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.

V případě osoby bez trvalého pobytu v ČR lze uložit pokutu jejímu zaměstnavateli, jestliže neoznámí zdravotní pojišťovně ukončení zaměstnání, a tedy i ukončení nároku na zařazení do systému veřejného zdravotního pojištění. Za nesplnění této oznamovací povinnosti mu lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, dotyčné osobě (pokud věděla, že zaměstnavatel ukončení jejího zaměstnání neoznámil) až do výše 10 000 Kč.

Zpracováno dne 23. 5. 2022