1. Kolika pojištěncům VZP léčbu v PTC uhradila?

2. Zda někdy VZP léčbu v PTC uhradila zpětně, aniž by úhrada byla před zahájením pojištěnce ze strany VZP dopředu schválena?

3. Zda někdy a případně kolika pojištěncům s lymfomem VZP léčbu v PTC uhradila?

4. Pokud je odpověď na bod 3. kladná, bylo vždy ze strany VZP vyžadováno stanovisko KOC nebo hematoonkologického centra („HOC“)? Vyžaduje VZP stanovisko KOC/HOC jako podmínku úhrady léčby i u jiných forem radioterapie, než je protonová terapie?

5. Pokud je odpověď na bod 3. kladná a k dané věci se vyjadřovalo KOC/HOC konstatovalo KOC/HOC v těchto případech, že léčba protonovým zářením je jediná možná léčba a že léčba fotonovým zářením není možná; co KOC/HOC v těchto případech konstatovala?

6. Jaké jsou obecně případy situací, kdy VZP přistoupí k úhradě zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění dle § 16 zák. č. 48/1997 Sb.?

Odpověď:

K bodu 1. VZP ČR od roku 2013 do současnosti schválila a uhradila léčbu v PTCC 45 pojištěncům.

K bodu 2. Ano, ve dvou případech. U obou bylo lékaři komplexního onkologického centra (dále jen KOC) doloženo, že se jednalo o neodkladnou záležitost a zpětně potvrdili odůvodněnost indikace dle § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a výjimečnosti pacientů.

K bodu 3. VZP ČR schválila a uhradila léčbu s dg. Hodgkinův lymfom v PTCC v celkem 5 případech v letech 2013 – současnost.

K bodu 4. Ano. Ze strany VZP ČR bylo vždy vyžadováno stanovisko KOC – je to jedna z podmínek, které byly dohodnuty s odbornou společností a Ministerstvem zdravotnictví ČR a je součástí žádosti o povolení úhrady protonové léčby. VZP ČR u jiných forem radioterapie stanovisko KOC nevyžaduje.

K bodu 5. Jednalo se o takovou konstituci pacienta a postižení uzlin v mezihrudí, kdy plánované ozařovací dávky představovaly zcela výjimečné riziko pro okolní, životně důležité orgány. Standardní ozařovací metodou u této nemoci bylo a je fotonové záření s využitím nejmodernějších metod.

K bodu 6. Nejčastěji se jedná o povolení úhrady léčivých přípravků, které jsou sice v ČR registrovány k užití, ale nemají zatím stanoveny podmínky a výši úhrady a pro určitého pacienta se stanou výjimečně jedinou možností další léčby. Podobně je to dále také u léčiv, které mají stanoveny indikační podmínky pro úhradu, ale konkrétní pacient je explicitně nesplňuje, přičemž je doloženo, že vyčerpal u nás dostupné a hrazené léčebné postupy, a že požadovaná léčba je pro něho jedinou možností další léčby s ověřenou účinností a bezpečnosti i v této nestandardní indikaci. Dále se jedná  o ty zdravotní služby, které nejsou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny, ale pro konkrétního pojištěnce a na základě individuálního posouzení jeho zdravotního stavu jde o jedinou možnost léčby.