VZP ČR žadateli poskytla v tabulce v příloze č. 1 následující informace:

• celková výše příspěvků na výkon číslo 87110 (pitva) v období červen – září 2018,
• celková výše příspěvků na výkon číslo 87110 (pitva) v období červen – září 2019,
• celková výše příspěvků na výkon číslo 87110 (pitva) v období červen – září 2020,
• celková výše příspěvků na výkon číslo 87115 (pitva zemřelého s infekčním onemocněním) v období červen – září 2018,
• celková výše příspěvků na výkon číslo 87115 (pitva zemřelého s infekčním onemocněním) v období červen – září 2019,
• celková výše příspěvků na výkon číslo 87115 (pitva zemřelého s infekčním onemocněním) v období červen – září 2020,
• celková výše příspěvků na výkon číslo 87113 (pitva technicky obtížná) v období červen – září 2018,
• celková výše příspěvků na výkon číslo 87113 (pitva technicky obtížná) v období červen – září 2019,
• celková výše příspěvků na výkon číslo 87113 (pitva technicky obtížná) v období červen – září 2020.

K dotazu, jakým způsobem kontroluje VZP ČR vykazování tzv. sociální hospitalizace, případně způsob hrazení tzv. sociální hospitalizace, VZP ČR uvedla, že pojem „sociální hospitalizace“ není definován ve vyhlášce č. 268/2019 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2020, dále jen „vyhláška č. 268/2019 Sb.“. VZP ČR postupuje v rámci revizní činnosti dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. VZP ČR kontroluje využívání a poskytování hrazených služeb a jejich vyúčtování zdravotní pojišťovně, a to z hlediska objemu a kvality, včetně dodržování cen u poskytovatelů a pojištěnců.

Revizní činnost VZP ČR lze rozlišit na 3 hlavní oblasti:

1. Část kontrolní, ve které lze rozlišit kontroly správnosti a oprávněnosti vykázané
   a vyúčtované zdravotní péče, jako kontroly provedené přímo z informačního systému VZP ČR (např. kontroly na dodržení stanovené frekvence výkonu, sledování nedovolených kombinací výkonu apod.), a revize, ve kterých revizní lékaři kontrolují, zda vykázaná zdravotní péče odpovídá záznamům v příslušné zdravotnické dokumentaci, zda byly vyúčtovány jen ty výkony, léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky, které je zdravotní pojišťovna povinna uhradit, resp., zda rozsah a druh zdravotní péče odpovídá popsanému zdravotnímu stavu, popř. tuto skutečnost ověří přímo šetřením s pojištěncem.
2. Část regulační, ve které revizní lékaři předem, dle delegace a podmínek vyplývajících z platných právních předpisů, rozhodují o úhradě zdravotní péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
3. Část expertní, ve které revizní lékaři zpracovávají odborná medicínská posouzení.

Kontrolní činnost VZP ČR je prováděna prostřednictvím informačních dat v rozsahu stanoveném zákonem a činností revizních lékařů. Další kontrolní činnost provádějí odborní pracovníci ve zdravotnictví způsobilí k revizní činnosti (dále jen "odborní pracovníci").

VZP ČR obdobně, jako ostatní zdravotní pojišťovny, provádí kontrolní činnost prostřednictvím přístupu do Centrálního úložiště elektronických receptů podle zvláštního zákona[1].

Revizní činnost VZP ČR probíhá mimo jiné tak, že revizní lékaři posuzují odůvodněnost léčebného procesu se zvláštním zřetelem na jeho průběh a předepisování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků, a na posuzování potřeby lázeňské léčebně rehabilitační péče jako součásti léčebné péče. Revizní lékaři a další odborní pracovníci dále kontrolují, zda

1. poskytnuté hrazené služby odpovídají hrazeným službám vyúčtovaným zdravotní pojišťovně,
2. byly vyúčtovány pouze ty výkony, léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky, které je zdravotní pojišťovna povinna uhradit,
3. rozsah a druh hrazených služeb odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce.

V případě, že kontrola prokáže neoprávněnost nebo nesprávnost vyúčtování hrazených služeb, zdravotní pojišťovna takové služby neuhradí.

VZP ČR dále uvedla, že lůžkovou péčí hrazenou z veřejného zdravotního pojištění je

1. akutní lůžková péče
   1. intenzivní, která je poskytována pacientovi v případech náhlého selhávání nebo náhlého ohrožení základních životních funkcí nebo v případech, kdy lze tyto stavy důvodně předpokládat,
   2. standardní, která je poskytována pacientovi
      1. s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, které vážně ohrožují jeho zdraví, ale nevedou bezprostředně
         k selhávání životních funkcí, nebo
      2. za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně; v rámci akutní lůžkové péče je poskytována též včasná léčebná rehabilitace,
   3. následná lůžková péče, která je poskytována pacientovi, u kterého byla stanovena základní diagnóza a došlo ke stabilizaci jeho zdravotního stavu, zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, a jehož zdravotní stav vyžaduje doléčení nebo poskytnutí zejména léčebně rehabilitační péče; v rámci této lůžkové péče může být poskytována též následná intenzivní péče pacientům, kteří jsou částečně nebo úplně závislí na podpoře základních životních funkcí,
   4. dlouhodobá lůžková péče, která je poskytována pacientovi, jehož zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje; v rámci této lůžkové péče může být poskytována též intenzivní ošetřovatelská péče pacientům s poruchou základních životních funkcí.

Veškerá lůžková péče je hrazena v souladu s vyhláškou č. 268/2019 Sb.

K dotazům žadatele:

• výše úhrady, kterou obdržela od VZP ČR fakultní nemocnice v ČR za jeden den hospitalizace pacienta s diagnózou infarkt myokardu v prvním kvartálu (leden–březen) roku 2020,
• výše průměrné úhrady, kterou obdrží od VZP ČR fakultní nemocnice za jeden den hospitalizace pacienta s diagnózou infarkt myokardu bez pozitivity na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2v třetím kvartálu (červenec–září) roku 2020,
• výše průměrné úhrady, kterou obdrží od VZP ČR fakultní nemocnice za jeden den hospitalizace pacienta s diagnózou infarkt myokardu s pozitivním testem na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2v třetím kvartálu (červenec–září) roku 2020,

byly žadateli poskytnuty dostupné informace o průměrné době hospitalizace pacienta s diagnózou infarkt myokardu, společně s průměrnou úhradou za tuto hospitalizaci dle DRG a rozdílu v úhradě u pacienta s nemocí Covid19 a bez nemoci Covid19 k porovnání. Průměrná doba hospitalizace pacienta s diagnózou infarkt myokardu je 8 dní. Z toho 1,6 dne na JIP a 6,4 dne na standardním lůžku. Průměrná úhrada za takovou hospitalizaci dle DRG je 44 246 Kč. V případě vykázání diagnózy U071 nemoci Covid19 by úhrada vzrostla na 153 667 Kč. VZP ČR považuje za nutné uvést, že úhrada poskytovateli lůžkové péče za hospitalizaci pacienta s diagnózou infarkt myokardu se liší podle náročnosti péče o pacienta, tzn. počtem ošetřovacích dnů, počtem provedených výkonů, cenou vykázaných léků a zdravotnických prostředků. I přesto však lze stanovit průměrnou úhradu za 1 ošetřovací den na lůžku jednotky intenzivní péče a na standardním lůžku (ilustrativní příklad je uveden v Příloze č. 2). V případě, že pacient má diagnózu U071 nemoci Covid19, náleží poskytovateli zdravotních služeb příplatek, a to k ošetřovacímu dni na daném druhu lůžka. U lůžka na jednotce intenzivní péče jde o příplatek ve výši 59 064 Kč, u standardního lůžka jde o příplatek ve výši 2 331 Kč. Ve výše zmíněné příloze je namodelována úhrada podle druhu lůžka a podle toho, zda pacient má či nemá vykázanou diagnózu U071.

[1] Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.