Žádost ze dne 13. 11. 2017
VZP ČR obdržela žádost o poskytnutí následujících informací:
1. Může cizí státní příslušnice s trvalým pobytem v ČR žijící a pracující u nás dva roky podstoupit operaci srdce v rámci svého základního pojištění nebo za jakých podmínek? Mají její děti nárok na lékařskou péči zdarma?
2. Z jakých obchodních aktivit byl vygenerován zisk VZP ve výši 2,4 mld. za rok 2016? Kterými obchodními aktivitami se VZP zabývá, jež přinášejí VZP zisk kromě výběru pojistného od občanů a státu?
3. Jaký je počet členů TOP Managementu VZP ČR a v jaké celkové výši byly vyplaceny odměny všem jeho členům?
VZP ČR žadateli k jednotlivým bodům žádosti sdělila:
K dotazům pod bodem 1.
V České republice jsou výdělečně činní příslušníci nejen třetích států, ale i jiných členských zemí EU/EHP nebo Švýcarska. Na výdělečně činné občany třetích zemí se však nevztahují tzv. koordinační nařízení (např. EP a Rady (ES) 883/2004 a 987/2009), a mají tedy mírně odlišný režim než občané ostatních zmíněných zemí. VZP ČR běžně řeší žádosti svých pojištěnců mj. o plánované zdravotní služby v zahraničí, mezi něž spadají i operace srdce. VZP ČR hradí svým pojištěnců v České republice kardiologické operace běžně, v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZVZP“, v zahraničí je však tato péče hrazena pouze za splnění určitých podmínek. Stejně tak se VZP ČR běžně setkává s případy, kdy všichni rodinní příslušníci nežijí v jednom státě.
Státní příslušnice tzv. třetího státu, která je v České republice pojištěna v systému veřejného zdravotního pojištění na základě trvalého pobytu, může v České republice podstoupit operaci srdce v rámci svého základního pojištění jako jakýkoliv jiný český pojištěnec. Pro tuto skutečnost je nepodstatné, jak dlouho je již v České republice výdělečně činná. Její děti pak mají nárok na lékařskou péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pouze v případě, že jsou ve veřejném zdravotním pojištění pojištěny (pokud tedy také mají trvalý pobyt na území České republiky dle ZVZP nebo splnily některou z podmínek zakládající fikci trvalého pobytu dle zákona o pobytu cizinců na území ČR nebo zákona o azylu).
K dotazu pod bodem 2.
VZP ČR žadateli sdělila, že „negeneruje“ žádný zisk. Částku, kterou zmiňuje žadatel ve své žádosti, lze označit za „saldo příjmů a nákladů“, které je možné definovat jako rozdíl mezi celkovými příjmy, které VZP ČR získala, a náklady očištěnými o nepeněžní operace, které má VZP ČR povinnost uhradit. V souvislosti s tímto dotazem VZP ČR odkázala rovněž na Výroční zprávu VZP ČR za rok 2016 zveřejněnou na internetových stránkách: /o-nas/dokumenty/vyrocni-zpravy.
K dotazu pod bodem 3.
VZP ČR žadatele informovala o tom, že financování mezd včetně odměn probíhá v souladu s vyhláškou č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, tedy z provozního fondu. Ten je dlouhodobě čerpán na cca 80 % rozpočtu. V roce 2016 vyplatila VZP ČR na 17 pozicích TOP managementu odměny ve výši 12.462,2 tis. Kč.