„Naše klienty se snažíme vést k zodpovědnosti za své zdraví, k účasti na preventivních prohlídkách je motivujeme i formou příspěvků z fondu prevence. Pohled praktických lékařů na chování pacientů je pro nás důležitý, abychom mohli naše další aktivity přizpůsobit i jejich potřebám,“ říká náměstek ředitele pro služby klientům Ivan Duškov.

Pozvánky fungují nejlépe

Nejčastěji (dle samotných lékařů) přivádí pacienty na preventivní prohlídku doporučení, resp. pozvání právě od registrujícího lékaře. Silnou motivací je (v případě dospělých) také následná možnost čerpání příspěvků od zdravotní pojišťovny. Častým důvodem bývá i závažné onemocnění v rodině.

Z výsledků průzkumu vyplynulo, že zejména ordinace s velkým počtem registrovaných klientů spíše spoléhají na vlastní zájem pacientů o preventivní prohlídky. Naopak v ordinacích, kde je kartotéka méně početná, klienti nejčastěji absolvují preventivní prohlídku právě na pozvání lékaře.

Problém vidí lékaři v nízké informovanosti pacientů, lidé podle nich stále nemají dostatečné povědomí o tom, jak často a na jaká vyšetření mají nárok. „Mezi překážkami k provedení prohlídky často zmiňovali také problém s nedostavením se klientů na stanovený termín, neustálým přeobjednáváním či neochotou podstoupit potřebná vyšetření. Odkládáním prohlídek se přitom lidé mohou dostat do situace, kdy dostupná léčba už nebude dostatečně účinná,“ říká Ivan Duškov.

Očkování budí nedůvěru

Součástí prevence je i očkování proti infekčním nemocem. Většímu proočkování podle lékařů brání obecně nedůvěra pacientů či rodičů dětí k očkování, téměř čtvrtina lékařů uvedla také jako problém cenu za vakcínu. Jako problematické vidí lékaři i to, že se objednaní pacienti ve stanoveném termínu k očkování nedostaví.

Co se týká konkrétně očkování proti chřipce, evidují lékaři mezi lidmi poměrně malý zájem. Pokud se k očkování dostaví, většinou je to na doporučení lékaře, méně často na základě předchozí zkušenosti se závažným průběhem onemocnění. Na navýšení proočkovanosti má podle lékařů vliv medializace důležitosti očkování, motivace starších a chronických pacientů nebo zkušenosti s těžkým průběhem nemoci v rodině.

Lékaři vystavili vysvědčení

Lékaři byli rovněž požádáni o zhodnocení určitých oblastí známkami jako ve škole (1= nejlepší, 5= nejhorší). Spolupráci s ambulantními specialisty ohodnotili známkou 2,4. Výrazněji spokojenější jsou v tomto směru pediatři (2).

Další hodnocená oblast se týkala spokojenosti s chováním pacientů/rodičů, ti obdrželi známku 2,6. V tomto případě spokojenost lékařů výrazně klesá s délkou jejich praxe a je nižší v Praze oproti jiným částem republiky.

Za podporu lékařů si zdravotní pojišťovny vysloužily hodnocení 2,7, přičemž VZP byla nejčastěji uváděna jako zdravotní pojišťovna, s níž se spolupracuje nejlépe. Důvodem byla uváděna aktivní podpora ze strany zdravotní pojišťovny i úhradové podmínky.

Lékaři byli také vyzvání k ohodnocení vlastního stavu psychického vyčerpání. To s délkou praxe úměrně roste. Mezi praktiky s velkým počtem pacientů a v Praze je hodnocení oproti průměru (2,7) horší. Poslední hodnocená oblast se týkala obecně „administrativy“. Ta také dopadla z pohledu lékařů nejhůře (3,5). S délkou praxe, počtem pacientů, ale i ve větších městech nespokojenost mezi lékaři roste.

Viktorie Plívová
Tisková mluvčí