Pozitivní listy VZP, tedy seznamy doporučených léků s nejnižší cenou, znamenají přínos pro pojišťovnu, zdravotnická zařízení i pacienty. Poprávu se z nich proto stalo jedno z nejsledovanějších témat posledních týdnů. Méně pochopitelné je, že někteří lékaři pozitivní listy kritizují s tím, že je pojišťovna bude nutit předepisovat léky, které by oni pro pacienty nezvolili.

„Pozitivní list pojišťovny má doporučující charakter. Nikdy nebudeme lékaře nutit, aby předepisoval stoprocentně jen zlevněné léky z tohoto seznamu,“ vysvětluje náměstek VZP a odborník na lékovou politiku Petr Honěk.

Jak dlouho se projekt pozitivních listů chystal a kdy ho VZP naostro spustila?

V rámci snahy o racionální preskripci připravovala pojišťovna pozitivní listy již od roku 2009 a rozeběhly se od letošního března. Pozitivní list obsahuje ve stanovené terapeutické skupině vždy jeden až dva přípravky, jejichž výrobce pojišťovně nabídl slevu 15 až 30 % z oficiální ceny, takže pro VZP se tyto léky výrazně zlevní. Od března to byly nejprve celkem tři přípravky, v dubnu pak přibyly další dva.

Co znamená, že výrazně zlevní? Už máte nějaká čísla?

Jen u prvních tří přípravků, které se na pozitivní list dostaly hned od začátku března, dosáhla VZP úspory 250 milionů korun. Jelikož ale tyto slevy dojednala VZP nejen pro sebe, ale pro všechny pojišťovny, celková úspora z prostředků veřejného zdravotního pojištění činí přibližně 375 milionů korun v ročních nákladech na uvedené léky. Postupně ale samozřejmě pokračuje přidávání dalších přípravků na pozitivní list.

Pojišťovny tedy ušetří. Co to přinese pacientům?

Kromě toho, že ušetřené peníze je možné následně použít na financování nákladné moderní léčby závažných chorob, jsou a budou všechny léky z pozitivního listu pro pacienty v lékárnách vždy bez doplatku.

A přínos pro zdravotnická zařízení a lékaře?

VZP pravděpodobně přistoupí k jednání s jednotlivými nemocnicemi, kterým by mohla ponechat část ušetřených peněz za to, že se lékaři budou pozitivním listem řídit na příkaz ředitele. To by pro nemocnice znamenalo přímý ekonomický přínos a bylo by na jejich vedení, zda by část z toho šla například na mzdové náklady. U ambulantních lékařů, kteří budou při preskripci postupovat v souladu s pozitivními listy, to VZP zohlední při vypořádávání případných srážek za překročení nákladů.

Nepřipadá vám to jako ekonomický nátlak na lékaře?

Vůbec ne. VZP nezastírá, že chce lékaře vést k tomu, aby v maximální možné míře předepisovali levnější varianty léků. Samozřejmě ale víme, že někteří pacienti mohou například hůře snášet pomocné látky v různých přípravcích. Proto i nadále zůstane jednoznačně na lékaři, aby zvážil, kdy může lék z pozitivního listu předepsat a kdy musí sáhnout po jiném. Odborné hledisko musí mít vždy přednost. Pokud bude mít lékař pro předepsání léku neuvedeného na pozitivním listu medicínský důvod, bude vše v pořádku.

V kolika procentech případů by se měli lékaři pozitivním listem řídit? Nebo jinak – kolik procent mohou podle vás tvořit výjimky, kdy nebude možné pozitivní list akceptovat? Pět procent? Deset procent?

Byli bychom rádi, kdyby se lékaři řídili pozitivními listy v průměru zhruba v 80 % případů. Zbylých 20 % by podle našeho názoru na nejrůznější výjimky mělo stačit. Neboli – v průměru by každý pátý pacient mohl být „výjimečný“. Ale ani tato čísla nejsou dogma. Když se ukáže, že s tím jsou problémy, budeme je s lékaři řešit.

Jak budete lékaře o aktuální podobě pozitivních listů informovat? To jim přibude další úřední pošta a oběžníky od VZP?

Žijeme ve 21. století, takže vše funguje samozřejmě elektronicky. VZP upozorňuje na lék z pozitivního listu prostřednictvím softwaru, kterým disponuje většina zdravotnických zařízení s počítačovým vybavením a internetem. Lékaři se ukáže seznam léčiv, kde je přípravek z pozitivního listu označen ikonkou VZP.

Nedává zavádění pozitivních listů prostor pro to, aby farmafirmy korumpovaly pojišťovnu s cílem dostat na seznam své léky? Mluví se o tom, že smlouvy o slevách mezi VZP a farmafirmami jsou tajné…

Slevy u všech přípravků, které jsou zařazeny na pozitivní list VZP, jsou veřejné, respektive veřejně dohledatelné. U přípravků, kde je sleva 15 %, jsou smlouvy zveřejněny na webu SÚKL. Tam, kde jsou slevy 30 %, sice nejsou smlouvy zveřejněny, ale slevu lze velice snadno zjistit porovnáním ceny léku zveřejněné v seznamu SÚKL a reálně nižší ceny v lékárně. Kritéria pro výběr dodavatele jsou naprosto transparentní – nejnižší cena a schopnost nasytit trh, tedy zajistit dostupnost přípravku. Po šesti měsících se navíc může kdokoli přihlásit s nižší cenou. Do budoucna by bylo ideální, kdyby vše bylo upraveno legislativně. Všeobecná zdravotní pojišťovna nyní ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví pracuje na legislativním návrhu. Jeho cílem je samozřejmě co největší transparentnost a neoddiskutovatelný přínos pro pacienty.

Kolik léků by se na pozitivní list mohlo výhledově dostat?

V ideálním případě by měly být zastoupeny všechny terapeutické skupiny, kde již existuje velká konkurence mezi generickými firmami. Ale i když to bude podstatně méně, ušetří tím pacienti i celý zdravotní systém obrovské částky. Střízlivý odhad úspor při ukotvení pozitivních listů do zákona je 1–2 miliardy korun v nákladech na léky ročně, které je možné následně použít jinde ve zdravotnictví.

Dosud je na pozitivním listu VZP pět přípravků:

• Helicid 90 x 20 mg
• Amaryl 30 x 2 mg nebo 3 mg
• Osagrand 1 x nebo 3 x 150 mg
• Fokusin 30 x nebo 90 x 0,4 mg
• Penester 90 x 5 mg

Zdroj: Medical Tribune 10/2013