„Stanoveno je jedenáct indikačních skupin jak v kategorii dospělých, tak dětských a dorosteneckých pacientů. Nejvíce změn bylo provedeno v kategorii dospělých pacientů, a to v případě nemocí nervových a nemocí oběhového a pohybového ústrojí. Nejčastější změnou je přitom prodloužení základního pobytu komplexní lázeňské péče o jeden týden, tedy z 21 na 28 dnů. V případě nemocí pohybového ústrojí se toto prodloužení týká poloviny indikací. U většiny opakovaných základních pobytů následuje prodloužení opakovaného pobytu nebo změna opakovaného pobytu příspěvkového na komplexní (příspěvkový pobyt znamená, že je pacientovi hrazena lázeňská kúra, jídlo a ubytování si ale platí sám a na pobyt si musí vzít dovolenou; při komplexní péči pojišťovna hradí i jídlo a ubytování, pobyt pacient čerpá v rámci nemocenské, pozn. red.),“ uvádí Sdružení lázeňských míst.

Z celkem 66 indikací, které jsou v seznamu uvedeny, se pobyt prodlouží ze tří na čtyři týdny u 28 indikací, tedy v necelé polovině případů (v případech nemocí oběhového ústrojí se pobyty prodlouží u čtyři indikací z devíti, u chorob dýchacího ústrojí u čtyř indikací ze sedmi, u nervových nemocí u osmi indikací z jedenácti, u chorob pohybového ústrojí u šesti ze dvanácti, u duševních poruch u jedné indikace ze dvou, u kožních chorob u čtyř z pěti a u gynekologických nemocí u jedné indikace ze tří). Při opakovaném pobytu nebo v rámci příspěvkové péče pak bude možná návštěva lázní na dva nebo tři týdny. U všech dětských a některých dospělých indikací je doplněna možnost prodloužení délky pobytů na návrh ošetřujícího lékaře.

Dvoje zkrachovalé lázně

Vyhláška zkracující pobyty v lázních začala platit v roce 2012 za exministra Leoše Hegera (TOP 09). V předloňském roce se však naplnily obavy provozovatelů lázní, že pobytů a léčebných dnů výrazně ubude. Situace se vyhrotila ve chvíli, kdy začalo hrozit zavření dětské léčebně Vesna v Janských Lázních. Ministerstvo tehdy muselo zasáhnout a do zařízení povolalo krizového manažera. Rok 2013 byl krizový pro všechna zařízení, která se orientovala na pojišťovenskou klientelu – některým ubylo ošetřovacích dnů až o 80 procent a lázně Velichovky a Dolní Lipová dokonce na konci roku zkrachovaly.

„V předchozí vyhlášce byla délka pobytu u zhruba 70 procent indikací v délce 21 dnů, u zbytku v délce 28 dnů, přičemž ve druhé skupině bylo podáváno více návrhů. Indikační seznam z roku 2012 sjednotil délku na 21 dnů s možností prodloužení pobytu. Důvodem byl vedle dalšího i fakt, že pacienti udávali u navrhujících lékařů, že z pracovních a sociálních důvodů často nemohou být 28 dnů v lázních (jedná se o délku minimální, tedy kdo nemohl jet na 28denní pobyt, nemohl tím pádem lázeňskou léčbu absolvovat vůbec). Přestože však vyhláška stanovuje u vybraných diagnóz možnost prodloužení podle individuálního zdravotního stavu pacienta, praxe ukázala, že tato možnost nebyla využívána tak, jak by bylo žádoucí, a mnohdy byli pacienti z lázní propouštěni bez dostatečného zlepšení zdravotního stavu,“ píše se v důvodové zprávě novely, která právě začíná platit.

Průtah kvůli Ústavnímu soudu i poslanci Hovorkovi

Situaci proto začal napravovat už bývalý ministr Martin Holcát, který vyzval pojišťovny, aby jejich revizní lékaři schvalovali pobyty méně přísně. Také díky tomu se loni lázeňská zařízení dostala z nejhoršího. Současný ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) pak chtěl už na jaře indikační seznam opravit, záměr ovšem zkomplikovalo dubnové rozhodnutí Ústavního soudu. Ten totiž rozhodl, že stávající vyhlášku zruší ke konci roku s tím, že napříště musí být seznam součástí zákona. Ministr Němeček tak musel místo zamýšlené vyhlášky přistoupit k novelizaci zákona o veřejném zdravotním pojištění, jehož cesta sněmovnou a Senátem se navíc ke konci roku zkomplikovala kvůli přílepku Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL). Ten k novele připojil větu o povinném zveřejňování smluv s pojišťovnami, proti níž se postavil Senát a návrh vrátil do sněmovny. Legislativní proces byl po období nejistoty, kdy hrozilo, že se lázně ocitnou po Novém roce v právním vakuu, dokončen 22. prosince 2014, kdy novelu podepsal prezident Miloš Zeman.

„Tam, kde byla v roce 2011 délka 28 dnů, se vrací. Přišli jsme ale o možnost opakovaných pobytů u některých diagnóz a jiné diagnózy vypadly úplně. Na omezení opakovaných pobytů jsou nejvíce bity pohybové lázně, protože nejčastější diagnózou byly artrózy velkých kloubů. To jsou pacienti, kteří dříve jezdili každý rok, ale nyní mohou jednou a pak už pouze jednou za dva roky jako příspěvkoví. Ti se nám nevrací. Na druhou stranu to bereme jako maximum možného, co se dalo vyjednat, takže jsme spokojeni,“ konstatuje Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní. Podle něj si také řada lidí kvůli nejistotě, zda novela projde, nechala lázně schválit na konci roku. Pojedou tedy na pobyt netypicky v lednu a únoru, kdy bývají lázně prázdné.

Změna k lepšímu pro alergiky

Lázně původně usilovaly také o to, aby se obnovily tzv. edukační pobyty – tedy pobyty, v rámci kterých se má pacient naučit změnit svůj naučený životní styl, seznámit se s nově zjištěným onemocněním, či osvojit si nová režimová opatření. „Tento požadavek nebylo možné akceptovat z odborných důvodů, jelikož edukace spadá primárně do ambulantní péče praktických lékařů a specialistů daného oboru, internistů, diabetologů a dalších specialistů, nikoli do péče následné,“ píše se v důvodové zprávě.

Ačkoliv opakované pobyty zůstanou stejně omezené, jako byly od roku 2012, přináší novela jednu pozitivní změnu pro alergiky. Dosud totiž bylo možné žádat u vybraných diagnóz o opakovaný pobyt po 12 měsících od návratu z lázní, takže se každý rok termín o měsíc posunul. To znamenalo překážku pro diagnózy, jako je astma bronchiale nebo postpoliomyelitický syndrom, protože se po několika letech datum posunulo do pylové sezóny. Nově je možno o opakovaný pobyt žádat jednou za kalendářní rok.

Proč se ministerstvo rozhodlo o opětovném zavedení delších pobytů u těžších onemocnění? „Klinicky je prokázáno, že organismus člověka reaguje na lázeňskou léčbu určitou odpovědí, jež má zpravidla tři fáze. Odpověď organismu na zatížení balneoterapií trvá zpravidla 18 až 21 dnů. Pacient prochází fázemi adaptace na stresové podněty balneoterapie, jejich přechodu do habituace, kdy se ekonomizují a upevňují reflexní odpovědi na stresovou balneoterapeutickou zátěž a odpovědi organismu se dostávají na vyšší řídící a regulační úroveň dějů v centrálním nervovém systému, autonomním nervovém systému, systému imunity, endokrinního a humorálního řízení, včetně aktivace motorického a kardiovaskulárního systému. U těžších onemocnění se mírně prodlužuje jak druhá, tak třetí fáze, proto je zde navržena délka léčení 28 dnů,“ vysvětluje důvodová zpráva ministerstva. „Při přípravě návrhu zákona bylo přihlédnuto také k aspektům, které sice s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče a účelem veřejného zdravotního pojištění přímo nesouvisejí, avšak mají významné ekonomické, sociální a jiné dopady. Pokud by se ekonomické problémy lázeňství prohlubovaly, mohli by např. někteří poskytovatelé lázeňské léčebně rehabilitační péče z důvodu snižujícího se zisku rozhodnout o uzavření lázní, což by v budoucnu mohlo přinést i problémy se správou přírodních léčivých zdrojů, v krajním případě i s dostupností lázeňské léčebně rehabilitační péče,“ doplňuje zpráva.

Letos půjde do lázní až 2,5 miliardy

Ačkoliv si lázně nepolepší na úroveň roku 2011, těžké období by pro ně mělo definitivně skončit. „V letech 2010 a 2011 šlo ročně do lázní kolem 3,2 miliardy korun. Na vrcholu redukce v roce 2013 to bylo 1,6 miliardy. V roce 2014 přišlo mírné oživení, protože si lékaři i pacienti na redukci zvykli a neučili se v systému pohybovat – věděli, kdy si o lázně říct nebo je napsat. Zafungovalo také zrušení regulační stokoruny, protože si tak o lázně řekli i pacienti, kteří je dříve nechtěli z finančních důvodů. To nám ve finále přihnalo zhruba polovinu výpadku zpět. V roce 2015 počítáme, že získáme ještě navíc 400 až 500 milionů, takže budeme zhruba na 2,5 miliardě korun. Díky tomu, že dvoje lázně zkrachovaly, se zbylé dělí o větší balík. Řada lidí navíc přistoupila k tomu, že si pobyt kupují sami – i v Luhačovicích a Jáchymově jsme poznali, že ti, kdo nedostali lázně předepsané, přijeli alespoň na týden za své. Myslíme si proto, že letošní rok bude dobrý. Jediné riziko je pro lázně na Karlovarsku situace v Rusku,“ přibližuje Eduard Bláha.

Nárůst financí pro lázně potvrzuje i VZP. „Počítáme s tím, že na lázně pro klienty vydáme v roce 2015 celkem 1,4 miliardy korun. Oproti roku 2013, kdy celkové náklady VZP na lázně byly 825 milionů, je to nárůst o 69,5 procenta. Jde tak jednoznačně o nejvíce podporovaný segment. Údaje za rok 2014 ještě nejsou k dispozici, protože vyúčtování loňského roku ještě není takto brzy hotové, nicméně zdravotně pojistný plán počítal s 1,25 miliardy korun,“ říká mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Sdružení lázeňských míst se ale obává, že změna legislativy přechodně způsobí pokles návrhů na lázně, a to zejména z důvodu rozdělení původního indikačního seznamu na dva právní předpisy – zákon a vyhlášku stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče. „Objevit se může i vyšší chybovost při vystavení návrhů. Jak ministerstvo zdravotnictví, tak pojišťovny v této věci chystají informační kampaň pro návrhové lékaře,“ uvádí Sdružení lázeňských míst. Svaz léčebných lázní ale ze změny obavy nemá. „Lékař možná ještě pacientovi napíše tři týdny, ale revizní lékař to pak opraví na čtyři – pojišťovny v tomto deklarovaly vstřícnost,“ uzavírá Eduard Bláha.

Autor: Michaela Koubová
Zdroj: Zdravotnický deník