VZP na projektu nazvaném „Cesta k nekuřáctví“ spolupracuje se Společností pro léčbu závislosti na tabáku a s Českou lékárnickou komorou. Společná aktivita potrvá do konce roku 2016, do kdy je také možné čerpat uvedený příspěvek.

Částku až 2,5 tisíce korun mohou klienti VZP získat na léčivý přípravek, který jim předepíše lékař z Centra pro závislé na tabáku (seznam pracovišť najdete zde), nebo na volně prodejné léčivé přípravky, jejich výdej potvrdí lékárník – odborný konzultant (seznam zde nebo zde). Jedná se o přípravky k náhradní léčbě nikotinem, jako jsou např. náplasti, pastilky, ústní spreje či žvýkačky. Podrobnosti najdete zde.

„Účinek léčby závislosti na tabáku závisí na délce a míře odborné intervence. Bez ní je úspěšnost kolem 5 %, s intenzivní dlouhou intervencí to může být až 40 %,“ upozornila Eva Králíková, vedoucí centra pro závislé na tabáku II. interní kliniky VFN v Praze na Karlově náměstí.

Farmakoterapie závislosti na tabáku je vhodnější pro více závislé kuřáky a měla by trvat nejméně 3 až 6 měsíců. S užíváním volně prodejných léčiv poradí i lékárníci. „Ve vybraných lékárnách nabízejí speciálně proškolení lékárníci odborné konzultace,“ připomněl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Kouření významně negativně ovlivňuje kvalitu i délku života. Kromě toho, že má zásadní vliv na vznik rakoviny plic a různá respirační onemocnění, zvyšuje také riziko vysokého krevního tlaku, řídnutí kostí, roztroušené sklerózy, cukrovky, psychiatrických onemocnění včetně deprese a úzkostí, zhoršuje hojení ran, bolesti svalů a kloubů, poruchy spánku. Odhadem 10 % výdajů na zdravotní péči souvisí s nemocemi způsobenými kouřením.

 Některé následky kouření v číslech

• 30 % kuřáků trpí depresemi – nutno léčit – dodatečné náklady.
• Kuřák s psychiatrickou nemocí umírá o 10–25 let dříve oproti běžné populaci.
• Mladý kuřák, který vykouří více než 20 cigaret denně, má riziko vzniku infarktu 5,6x vyšší než stejně starý nekuřák.
• U celé populace platí, že kuřák má 3x vyšší riziko fatálního infarktu, riziko náhlé srdeční smrti je 2,3x vyšší a postižení tepen dolních končetin je u kuřáků 7x vyšší, amputace dolních končetin je 2x častější.
• Kouření zvyšuje pravděpodobnost výskytu nádoru plic, bronchogenních nádorů, nádorů hlavy a krku, jícnu, žaludku, ledvin, gynekologických nádorů atd.
• Kuřák má 2–4x větší pravděpodobnost vzniku nádoru močového měchýře.
• Riziko vzniku leukémie je u kuřáků o 30–50 % vyšší.
• Dvakrát větší je u kuřáků riziko vzniku roztroušené sklerózy.
• Pasivní kouření má v ČR ročně na svědomí zhruba 1 500–3 000 úmrtí.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí