Reakce VZP

Prakticky všechna významnější zjištění, k nimž kontrola dospěla, spadají do období hluboko před nástupem stávajícího managementu. Odehrála se navíc na nižší manažerské úrovni v jedné z regionálních poboček.

Nové vedení pojišťovny, které nastoupilo v roce 2013, už přijalo nápravná opatření, aby se nic z vytýkaných nedostatků nemohlo opakovat.

VZP přivítala, že jí déle než roční práce desítek ministerských kontrolorů pomohla identifikovat několik slabších míst v nastavených procesech. Také proto VZP s kontrolory od počátku spolupracovala s maximální otevřeností a vstřícností.

Stejně tak VZP začala už před zahájením ministerské kontroly  spolupracovat s policií a poskytuje jí v konkrétním případě maximální součinnost, aby se vše náležitě vyšetřilo.

Tisková zpráva ministerstva financí

Závažné nesrovnalosti odhalila kontrola hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, kterou provedlo Ministerstvo financí společně s Ministerstvem zdravotnictví. Podle výsledků kontroly měla pojišťovna platit kapitálově propojeným poskytovatelům ambulantní a laboratorní péče OmniLab a Nemocnice sv. Alžběty téměř čtyřicetkrát vyšší částky, než je běžné. Případem se již zabývá Policie ČR.

„Kontrola Ministerstva financí odhalila zásadní pochybení a trestuhodnou laxnost Všeobecné zdravotní pojišťovny při revizní činnosti. V důsledku toho přišla pojišťovna o desítky milionů korun z veřejných prostředků,“ konstatoval k výsledkům kontroly ministr financí Andrej Babiš a dodal: „Do budoucna budeme prosazovat, aby zdravotní pojišťovny neuzavíraly smlouvy s poskytovateli péče s nejasnou vlastnickou strukturou.“

Kontroloři Ministerstva financí prověřili revizní systém pojišťovny a úhradu poskytovatelům laboratorní péče, dodržování zákona o veřejných zakázkách a výdaje z Fondu prevence. Při prověřování revizního systému zjistili, že kapitálově i personálně propojení poskytovatelé ambulantní péče (Nemocnice sv. Alžběty s.r.o.) a laboratorní péče (OmniLab s.r.o.) spolupracovali při vykazování zdravotní péče, která byla pro pojišťovnu extrémně drahá a u níž vše nasvědčuje tomu, že její poskytnutí buď ani neproběhlo, či nebylo provedeno důvodně.

Za každého pacienta odeslaného do OmniLab oddělením imunologie a alergologie Nemocnice sv. Alžběty účtoval OmniLab pojišťovně v roce 2009 více než 25 000 bodů, v roce 2010 více než 43 000 bodů, o rok později již přes 83 500 bodů. V dalším roce se průměrný počet bodů na pacienta snížil na 55 000 bodů, ale již v roce 2013 se opět vyšplhal na rekordních 114 400 bodů a o rok později dosáhl 109 000 bodů. Přitom péče účtovaná pojišťovně za pacienty odeslané do OmniLab ostatními ambulancemi, které nebyly s OmniLab kapitálově propojeny, v těchto letech dosahovala 2-3 tisíc bodů na pacienta. Péče účtovaná kapitálově propojenými subjekty – Omnilab a Nemocnice sv. Alžběty – tedy byla téměř čtyřicetkrát dražší, než je běžné.

Úhrada za zdravotní výkony společnosti Omnilab od VZP ČR se zvýšila z 19 mil. Kč v roce 2009 na 35 mil. Kč o rok později, 87 mil. Kč v roce 2011, 81 mil. Kč v roce 2012, 121 mil. Kč v roce 2013 až na 138 mil. Kč v roce 2014.

Pochybnosti vzbuzuje i přístup VZP ČR. Pojišťovna svou revizní činností odhalila známky podvodného chování, které dokonce vedlo k výpovědi smlouvy s oběma poskytovateli. Později však bez zjevného důvodu své výpovědi vzala zpět a poté dokonce poskytovatelům prodloužila smlouvu na další období. Před prodloužením smlouvy provedla pojišťovna u poskytovatelů fyzickou revizi, která však svou důkladností zdaleka neodpovídala závažným zjištěním předchozích revizí. Za celou dobu se VZP ČR nezabývala ani otázkou extrémně vysoké nákladovosti OmniLab v případě pacientů odeslaných do laboratoře majetkově propojené Nemocnice sv. Alžběty.

V souvislosti s tím byla odhalena i chybovost v procesu vyčíslování a následného uplatňování výsledků revizí a včasného vykazování škody. Dále kontrola upozornila na významný podíl neřešených stížností pojištěnců regionální pobočky Praha na vykázanou péči, kterou nečerpali. Podle kontrolní skupiny došlo k selhání v systému delegování pravomocí a kontrolních mechanismů uvnitř VZP ČR. Ta přes zjevný, revizí odhalený postup fiktivního vykazování péče umožnila bez průkazného zdůvodnění jeho pokračování.

Kontroloři dále prověřili 15 % veřejných zakázek a veřejných zakázek malého rozsahu, které VZP ČR v kontrolovaném období zadala. Upozornili zejména na rizika neúčelného, nehospodárného a neefektivního vynakládání finančních prostředků, a to zejména v zahajovací fázi výběrových řízení. U vybraných veřejných zakázek nebylo doloženo provedení předběžné kontroly z pohledu dodržení zásad 3E (hospodárnost, efektivnost, účelnost) nebo nebyl průkazně předložen způsob stanovení předpokládané hodnoty. Zjistili také absenci či nedostatečnost zdůvodnění u kontrolovaných výběrových řízení zadávaných v režimu jednacího řízení bez uveřejnění.

Dále kontroloři upozornili na rizika porušení zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace zákona o veřejných zakázkách, zejména v případech neprůkazného hodnocení nabídek VZMR veřejných zakázek malého rozsahu - tedy takového hodnocení, které neodpovídá kritériím stanoveným v zadávací dokumentaci či nedostatečně průkazného bodového vyhodnocení. Z prověřených veřejných zakázek také vyplynulo, že stanovená výběrová kritéria nejsou vždy stanovena adekvátně, tedy nemají souvislost s předmětem plnění, avšak mají zásadní vliv na výběr zakázky.

Příkladem takovéto veřejné zakázky malého rozsahu je zakázka: „Dny zdraví – zdravé nohy“, kdy nabídky byly hodnoceny podle ceny poradenských služeb (sazba za 1 vyšetřeného účastníka akce). Cena poradenských služeb však tvořila pouze cca 1% celkové nabídkové ceny (která dále zahrnovala např. i propagaci akce) a ve skutečnosti pak mohla zvítězit nabídka, která by zdaleka nebyla finančně nejvýhodnější.

Kontrola se dále zabývala odůvodněním účelnosti využívání prostředků z Fondu prevence. Zkoumané preventivní akce byly akce spíše marketingové charakteru. Kontroloři upozornili VZP ČR, že absencí dílčích analýz či obecně vyhodnocení deklarujících přínos jednotlivých preventivních projektů pojišťovna opomíjí zákon o finanční kontrole. Ten jí ukládá povinnost vyhodnocovat, zda vynakládání veřejných prostředků je účelné, efektivní a hospodárné.