Pouze necelá čtyři procenta dotázaných českých dětí ve věku od devíti do patnácti let nebyla ještě nikdy ve svém životě v restauraci typu fastfood. Z pražských dětí tuto zkušenost nemá dokonce pouze půl procenta dětí uvedeného věku.

Vyplynulo to z průzkumu, který se konal v rámci projektu Obezita není náhoda, v němž s podporou Všeobecné zdravotní pojišťovny besedují lékaři ve školách s dětmi o tom, jak a proč vzniká obezita mezi žáky základních škol.

Většina dětí navštíví fastfood poprvé s rodiči, s rostoucím věkem ale do nich děti chodí stále častěji s kamarády nebo samy. Zatímco desetiletí žáci a žačky navštěvují restaurace rychlého občerstvení téměř výhradně s rodiči (95 %), u patnáctiletých se tento poměr výrazně mění – do restaurace jich chodí s kamarády nebo bez doprovodu tři čtvrtiny dotázaných, s rodiči jen 25 %. Devět procent dětí uvedlo, že do takové restaurace jdou vždy, když k tomu mají příležitost, vyplynulo z průzkumu.

Průzkum potvrdil to, co čeští obezitologové, specialisté na výživu a lékaři tvrdí už roky. Nejde vůbec o to jít do fastfoodu, občas si koupit hamburgera. Pouze se nesmí tento způsob stravování stát dominantním. České děti ale obecně jedí nezdravě, málo ovoce a zeleniny, proto mají také problém s nadváhou a obezitou.

Podle expertů se počet obézních dětí od roku 2000 do současnosti zdvojnásobil. To s sebou nese výskyt cukrovky, vysokého krevního tlaku a cholesterolu. Vliv genetiky, tedy toho, že děti choroby zdědily po rodičích, je malý. Většinou jsou tyto choroby u dětí praktickým důsledkem nezdravého životního stylu, minima pohybu a přejídání. Děti podle expertů na výživu jedí příliš mnoho sladkostí, hranolků, chipsů, hamburgerů a uzenin.

Rozhoduje rodina

Podle průzkumů má na stravování dětí vliv reklama, spolužáci, ale hlavně rodina, a zejména to, jaké v ní jsou stravovací zvyky. Klíčové je, zda rodina jí pohromadě, má na jídlo čas, a také to, co se doma vaří a tedy na co je dítě zvyklé.

Podle expertů jsou rychlé snídaně v „letu“, kdy se jednotliví členové rodiny míjejí, v poklusu do sebe nacpou hrst chipsů a ani nedopijí čaj, základem nesprávných stravovacích zvyků.

Děti jedí často nepravidelně, ztrácí povědomí o tom, že by se mohlo v rodině stolovat společně. V řadě domácností se rodina totiž nesejde společně ani k sobotnímu či nedělnímu obědu. Starší děti přesto jedí společně se svými spolužáky – ve fastfoodech. Násilím a příkazy se zdravý způsob stravování neprosadí, shodují se odborníci, rozhodující je nenásilný praktický příklad rodiny, pestrý a chutný jídelníček a společná komunikace při jídle. Jídlo by se mělo stát příležitostí, kdy si rodina společně popovídá, nikdo nespěchá.

Peníze na svačinu

Téměř čtvrtina dětí ve škole podle jiných průzkumů ani nesvačí a jejich prvním jídlem je tak až oběd.

Děti by měly dostávat svačiny udělané doma, nikoli peníze se slovy: „Něco dobrého si kup.“ shodují se experti. Dítě tomuto pokynu ochotně vyhoví. To dobré podle jeho výběru ale děsí lékaře. Svačiny by proto zejména menší děti měly dostávat již z domova. Svačina by neměla být reprezentována obligátním rohlíkem s máslem, ale měla by být nápaditá, pestrá.

Podle ekonomů to není otázka peněz. Zeleninový salát i pomazánka na chlebu z domácí pekárny nepředstavují nijak přemrštěné či extrémně vysoké výdaje.