Jak se počítá lhůta pro uchování a likvidaci?

Doba uchovávání zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi jedním poskytovatelem počíná běžet dnem 1. ledna následujícího kalendářního roku po dni, ve kterém byl proveden poslední záznam ve zdravotnické dokumentaci pacienta (např. poslední poskytnutí zdravotních služeb, ukončení poslední hospitalizace, úmrtí atd.), pokud není v Příloze č. 3 Vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, stanoveno jinak.

Je-li u jednoho druhu zdravotnické dokumentace uvedeno (v Příloze č. 3 Vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci) vícero událostí rozhodných pro počítání běhu doby uchovávání, použije se pro počátek běhu doby událost, která nastane dříve, pokud je poskytovateli známa. Příslušný poskytovatel také musí uchovávat bez časového omezení písemný záznam, který obsahuje soupis zničené zdravotnické dokumentace s identifikačními údaji pacienta. Součástí záznamu je také informace o tom, kdy, jak a kým byla zdravotnická dokumentace zničena.

Uchovávání zdravotnické dokumentace dle odbornosti poskytovatele

Zdravotnická dokumentace má řadu forem v závislosti na druhu poskytnuté péče. Lhůta pro uchování a likvidaci vždy tedy záleží na tom, kdo (dle odbornosti poskytovatele zdravotních služeb) zdravotnickou dokumentaci vede a uchovává.

Níže uvádíme lhůty pro uchování a likvidaci zdravotnické dokumentace u vybraných odborností:

Ambulantní péče (kromě péče registrujícího poskytovatele)
V případě ambulantní péče (kromě péče registrujícího poskytovatele) se zdravotnická dokumentace musí uchovávat 5 let po posledním poskytnutí zdravotních služeb pacientovi. Informace o průběhu a výsledku vyšetření zobrazovací metodou (rentgen apod.) se mohou skartovat po 5 letech od předání informace poskytovateli, který si toto vyšetření vyžádal, výsledky laboratorních a dalších pomocných vyšetření po 5 letech od provedení vyšetření (pokud nejsou potřebná pro další poskytování zdravotních služeb).

Zdravotní péče poskytovaná registrujícím poskytovatelem (všeobecný praktický lékař, PLDD, zubař, gynekolog)
Všeobecný praktický lékař je povinen uchovávat zdravotnickou dokumentaci svého pacienta po dobu 10 let od změny registrujícího poskytovatele (tedy od doby, kdy pacient přejde jinam) nebo po dobu 10 let od úmrtí pacienta – podle toho, která z těchto skutečností nastane dříve. U praktických lékařů pro děti a dorost se uplatní navíc ještě třetí skutečnost, od které je možné počítat dobu 10 let, po kterou je nutné uchovávat zdravotnickou dokumentaci, a to dosažení 19 let věku pacienta (opět zde záleží, která z těchto tří skutečností nastane nejdříve).

U registrujícího gynekologa a zubního lékaře musí být zdravotnická dokumentace uchovávána 5 let po posledním poskytnutí zdravotních služeb pacientovi.

Lůžková péče a jednodenní péče
V rámci lůžkové péče je možno zdravotnickou dokumentaci skartovat po uplynutí 40 let od ukončení poslední hospitalizace pacienta nebo 10 let od úmrtí pacienta. V případě následné a dlouhodobé lůžkové péče je možné zdravotnickou dokumentaci skartovat po uplynutí 20 let od ukončení poslední hospitalizace pacienta nebo 10 let od úmrtí pacienta.

Lázeňská léčebně rehabilitační péče
Zdravotnická dokumentace se uchovává 5 let od ukončení lázeňské léčebně rehabilitační péče.

Zdravotnická dokumentace převzatá krajským úřadem
V případě zdravotnické dokumentace převzaté krajským úřadem (např. při zániku daného poskytovatele zdravotních služeb) je doba jejího uchování stanovena na 10 let od jejího převzetí v případě všeobecných praktických lékařů nebo praktických lékařů pro děti a dorost a 5 let od převzetí v ostatních případech.

Další informace o uchovávání zdravotnických záznamů jsou uvedeny v Příloze č. 3 Vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.

Uchovávání a likvidace zdravotnické dokumentace

Vyřazovat a zničit zdravotnickou dokumentaci je povinností poskytovatele zdravotních služeb. Poskytovatel smí uchovávat zdravotnickou dokumentaci pouze po dobu uchování, tj. po dobu nutnou pro účely poskytování zdravotních služeb. Před uplynutím doby uchování nesmí být zdravotnická dokumentace zničena. K likvidaci zdravotnické dokumentace po uplynutí doby uchování ovšem nesmí dojít bez toho, aniž by předtím došlo k posouzení její potřebnosti k zajištění dalšího poskytování zdravotních služeb.

V případě, že bude zdravotnická dokumentace či její část po uplynutí doby uchování posouzena jako potřebná pro další poskytování zdravotních služeb, může být její doba uchování prodloužena – nejméně vždy o 5 let. Nepotřebná část zdravotnické dokumentace se po uplynutí doby uchování navrhne k vyřazení a zničení.

Zdravotnická dokumentace určená k vyřazení musí být zničena takovým způsobem, aby byla znemožněna rekonstrukce a identifikace jejího obsahu.