S onkologickým onemocněním se vloni léčilo 301 078 pacientů VZP. Nejvíce v Praze (40 212), Jihomoravském kraji (34 380) a Středočeském kraji (34 129). Nejméně onkologických pacientů evidovali lékaři v Karlovarském kraji (8 963), Plzeňském kraji (14 798) a Libereckém kraji (14 838).

V případě, že počet pacientů přepočteme na 100 tisíc pojištěnců VZP v daném regionu, pořadí krajů, kde se s nádorovým onemocněním léčí nejvíce pacientů, se promění. V tomto případě VZP zaznamenala nejvyšší počet pacientů v Olomouckém kraji, kde na 100 tisíc pojištěnců VZP připadá 6 314 onkologických pacientů, v Moravskoslezském kraji (5 735) a Královéhradeckém kraji (5 508). Nejnižší počet onkologických pacientů pak připadá na Plzeňský kraj (4 583), Liberecký kraj (4 596) a na Prahu (4 618). Podrobné údaje, jak si vedou jednotlivé kraje, jsou k dispozici v následující mapce.  

Počet pacientů VZP s onkologickým onemocněním v přepočtu na 100 tisíc pojištěnců VZP

Celkový počet pacientů s onkologickým onemocněním v loňském roce významně klesl. Oproti roku 2019 o 5,2 procent. „K poklesu došlo po několika letech, kdy se výskyt naopak každoročně zvyšoval. Za nižším počtem odhalených případů rakoviny stojí s největší pravděpodobností zanedbaná prevence,“ říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Vývoj počtu pacientů s onkologickým onemocněním (2016–2020)

VZP zve adresně své klienty na screeningové programy, jenž slouží k případnému včasnému záchytu karcinomu prsu, kolorekta a děložního čípku, od roku 2014. Vloni se však na ně dostavilo o 188 tisíc klientů méně než v roce 2019. „Pokles jsme zaznamenali u všech tří realizovaných programů, a to o 8, resp. 17 % za celou ČR. V některých regionech byl propad ale výrazně vyšší. Například počet vyšetření na rakovinu děložního hrdla ve Středočeském kraji poklesl až o 60 %, v Jihočeském kraji o 45 %. Letos se čísla návštěv pomalu vracejí do normálu, ale ještě v lednu zamířilo o pětinu méně pacientů (oproti 2019) na preventivní vyšetření karcinomu konečníku, o desetinu méně žen zamířilo na mamografické vyšetření i na preventivní prohlídku zaměřenou na včasné odhalení karcinomu děložního hrdla,“ řekl náměstek ředitele VZP pro služby klientům Ivan Duškov.

Náklady na jejich léčbu oproti roku 2019 vzrostly, a to z 14,5 miliardy na 16,2 miliardy korun. „Klíčovou prioritou je včasný záchyt a včasná léčba pacientů s onkologickými onemocněními. Ve spolupráci s Českou onkologickou společností a Českou hematologickou společností pracujeme na zlepšení organizace péče a přístupu našich klientů k standardně nehrazeným léčivým přípravkům reprezentujícím nejmodernější terapie. Rovněž byla v roce 2020 schválena úhrada a rozšíření indikací v onkologických diagnostických skupinách u asi čtyřiceti moderních léčivých přípravků,“ vysvětluje náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči David Šmehlík. Náklady na péči o jednoho onkologického pacienta tak mohou činit i několik miliónů korun.

Náklady VZP na léčbu nejdražšího onkologického pacienta s vybranou diagnózou onemocnění

Za pacienta s onemocněním non-folikulární lymfom, který byl léčen pomocí biologického léku Kymriah, zaplatila VZP dosud přes 11,6 miliónů korun. Díky moderním přípravkům patří v dnešní době rakovina uzlin mezi léčitelná onkologická onemocnění. Léčba padesátnice se zhoubným novotvarem prsu stála od počátku téměř 6 milionů korun, z čehož náklady na cytostatika činily 5,5 mil. Kč. Nejdražší léčba zhoubného novotvaru konečníku vyšla na 2,67 milionu.

VZP se dlouhodobě zaměřuje na prevenci rakoviny i v rámci svých benefitních programů. Všichni klienti mohou čerpat až 500 korun na vyšetření kožních znamének, ženy ve věku od 18 do 45 let si mohou požádat až o 500 korun na preventivní vyšetření karcinomu prsu, až tisíc korun pojišťovna přispívá na přípravky určené k odvykání kouření. Klienti starší 35 let si pak nad rámec zdravotního pojištění mohou zažádat o komplexní preventivní onkologickou prohlídku, na kterou jim pojišťovna přispěje až 3 000 Kč.

Viktorie Plívová
tisková mluvčí