Minulý týden totiž začalo VZP vydírat – za ozařování dívky chce dvakrát tolik, než kolik si účtovalo před pár měsíci. Dítě má sloužit jako rukojmí – majitelé centra odmítají s léčbou začít, dokud nebudou mít peníze na účtech. Přestože jde ze strany soukromého protonového centra o bezprecedentní postup, ředitel VZP Zdeněk Kabátek dnes rozhodl, že zdraví klientky je nejdůležitější a pojišťovna více než 1,8 milionu za její ozařování předem uhradí. Až sekundárně bude VZP řešit, aby se něco takového už neopakovalo.

Do loňského listopadu byla Martina normální školačka z Prahy. Chodila do 5. třídy, hrála ráda volejbal a tancovala. Pak jí ale začaly zdravotní problémy, které vyvrcholily před měsícem – tehdy jí v motolské nemocnici zjistili nádor na mozku. Následovala operace a pár dní poté i rozhodnutí, že děvčeti může dát šanci jen protonové záření. Stejně jako v bezmála 70 případech, kdy lékaři z některého Komplexního onkologického centra dospěli za poslední dva roky k takovému závěru, VZP už minulou středu rozhodla, že se o svou klientku postará a zajistí vše potřebné. A to i přesto, že protonové záření stále není v seznamu zdravotních výkonů, které jsou v tuzemsku hrazeny ze zdravotního pojištění.

Martina musí současně prodělávat chemoterapii, s ozařováním je nutné začít co nejdříve a potřeba bude i návazná péče neurologa, fyzioterapeuta a ergoterapeuta. Proto VZP minulý týden požádala o léčení dívky Protonové centrum v Praze. A to i přesto, že od loňského listopadu upřednostňovala obdobné zařízení v Mnichově. Soukromé pražské centrum totiž na podzim jednostranně zvýšilo cenu za jednu dávku ozařování z 26 tisíc na 39 tisíc korun. V Mnichově přitom lékaři poskytují klientům VZP stejnou péči za poloviční ceny, díky čemuž pojišťovna může zajistit nejmodernější léčbu dvojnásobnému počtu pacientů.

Tentokrát však Protonové centrum v Praze zašlo ještě dále – za jednu dávku ozařování si najednou napočítalo 55 tisíc korun. Z dopisu, který ředitelka strategie Protonového centra v Praze Iva Taťounová poslala do VZP minulý čtvrtek, pak jasně vyplývá, že centrum chce neustálým stupňováním požadavků donutit pojišťovnu, aby s ním uzavřela smlouvu. „Je nám líto, ale VZP dosud adekvátně na naše nabídky nereaguje,“ uvedla v dopise Taťounová, když požadavek na platbu 55 tisíc korun za jedno ozařování vysvětlovala tím, že VZP stále neuzavřela s protonovým centrem smluvní vztah.

Jednání, které upřednostňuje ekonomické zájmy Protonového centra v Praze před zdravím a životy pacientů, ovšem považuje VZP za naprosto nepřijatelné. Poslední případ lze jen stěží označit jinak než jako vydírání – desetiletou školačku s rakovinou zneužívají majitelé soukromého protonového centra jako rukojmí. Vycházejí přitom zjevně z toho, že VZP si nemůže dovolit nechat své klienty bez pomoci, a nezbude jí proto nic jiného, než platit jakkoliv přemrštěné částky, které si Protonové centrum v Praze nadiktuje.*

VZP ovšem hospodaří s veřejnými prostředky a nemůže si dovolit opakovaně platit dvojnásobek za služby, které je jiné zařízení v širším regionu schopno a ochotno poskytovat za polovinu. Právem by pak mohla být kritizována za neodůvodněné zvýhodňování dražších poskytovatelů péče a za plýtvání s penězi, které by chyběly na péči o jiné klienty. Protonovému centru v Praze pojišťovna již opakovaně nabídla různé verze smlouvy. To však odmítá přistoupit na jakoukoliv rozumnou variantu. Přitom už prohrálo jeden soudní spor, ve kterém se dožadovalo toho, aby mu VZP posílala ročně 1600 pacientů a platila za ně 1 miliardu, to vše po příštích patnáct let. Takové představa je ovšem zcela nereálná – podle odborníků potřebují v Česku protonovou terapii nanejvýš jednotky stovek nemocných ročně. U VZP je přitom registrováno jen asi 60 % všech pojištěnců.

Pojišťovna proto důrazně žádá zástupce protonového centra, aby přestalo brát klienty jako rukojmí, upustilo od nátlakových praktik a přestalo pro klienty VZP nesmyslně zvyšovat ceny. Chceme věřit, že takové metody nejsou blízké všem manažerům (a už vůbec ne lékařům) protonového centra. Chceme věřit, že nenechají pacienty bez pomoci a budou ochotni poskytovat jim kvalitní péči za úhradu, která bude alespoň srovnatelná s obdobnými zařízeními v širším regionu. S Protonovým centrem v Praze je pak VZP připravena jednat o smlouvě, která bude přijatelná pro obě strany. Její návrh měli zástupci centra předložit už před deseti týdny. Doposud se tak nestalo.

*To, že nezačne s léčbou desetileté dívky dřív, než bude mít peníze od VZP na účtě, obhajuje Protonové centrum v Praze tím, že mu pojišťovna údajně dluží 2,8 milionu korun za péči o předchozí klienty. Ve skutečnosti jde ale o částku, která vznikla loni na podzim předem neoznámeným navýšením ceny u šesti pacientů (z 26 na 39 tisíc korun za ozáření). O úhradu této částky VZP s centrem stále vede spor a vyzvala jeho zástupce k jednání.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí